Otec Jan Evangelista Urban OFM
zakladatel Sester Apoštolátu sv. Františka (20. 2. 1901 – 7. 1. 1990)
„Bože, náš Otče, tys vyvolil svého služebníka,
Otce Jana Evangelistu Urbana,
aby byl svědkem Evangelia.
Pravdivostí svého kněžského života
přivedl mnohé k Tobě
a následováním svatého Františka
roznítil mnohá srdce
ke službě Tobě a lidem.
Na přímluvu Otce Jana
dej nám věrnost povolání
žít a šířit Tvou lásku.“
Víra je každý den novou událostí v životě křesťana
Čiňte dobro a svět bude o vaše dobro lepší!
(ze slov O. Jana Ev. Urbana OFM)
Životopis
Všichni jsme děti své doby, ale někteří jsou i jejími tvůrci. Jedním z nich je Otec Jan Evangelista Urban, františkán, učitel duchovního života, kněz hluboké zkušenosti s Bohem, člověk modlitby a kontemplace, zakladatel Sester Apoštolátu sv. Františka.
Narodil se 20. února 1901 v Praze na Žižkově. Rodiče mu dali jména Josef Vojtěch. V osmi letech přijímá poprvé Eucharistii a v deseti letech pečeť daru Ducha svatého - biřmování. V té době začíná ministrovat a ve třinácti letech přistupovat denně k svatému přijímání. Modlitba, Eucharistie, četba životopisů svatých a vliv dobrých kněží v něm vzbuzují touhu po kněžství. Jako čtrnáctiletý chlapec vstupuje do Třetího řádu sv. Františka a po třech letech žádá o přijetí do řádu prvního. Přijímá jméno Jan Evangelista. Po roce noviciátu skládá první sv. sliby a přihlašuje se na teologickou fakultu v Praze. V r. 1923 je vysvěcen na jáhna a 15. června 1924 biskupem Janem Nepomukem Sedlákem v Praze na kněze. V Emauzích slaví svoji první mši svatou
Začíná hlásat Boží slovo s radikální opravdovostí a probouzí pražský katolický život. Stává se pro mnohé duchovním vůdcem a vyhledávaným zpovědníkem. Z hloubky své víry oživuje Třetí řád sv. Františka a vede jeho členy k životu podle evangelia. Z nadšení pro evangelium a užší následování Krista zakládá společenství Sester Apoštolátu sv. Františka.
V letech 1925-1930 studuje na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde promuje. Působení Otce Jana mezi mladou katolickou inteligencí ukazuje na potřebu náboženského vzdělávání. Koncem třicátých let zakládá v Praze na Jungmannově náměstí studijní ústav Studium catholicum na vysokoškolské úrovni. Vydává modlitební knížku K Bohu, později Duchovní život a Učení víry. V r. 1938 se stává provinciálem františkánského řádu v Čechách a na Moravě. Památkou na jeho působení na Spořilově je kostel sv. Anežky České. Dává také podnět ke stavbě kostela sv. Františka v Krči, sv. Alžběty ve Kbelích a kostela sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích.
Jako duchovní rádce vede členy Katolické akce, České ligy akademické a katolické lékaře Společnosti sv. Lukáše. Je vzorem, zpovědníkem a oporou mnohým kněžím, pro které má studijní konference, přednášky a exercicie.
Po nastolení totalitního režimu je Otec Jan 14. března 1950 v Nespekách zatčen a odsouzen na 14 let těžkého vězení. Nastává pro něho doba utrpení a vydávání svědectví Kristu. Na svobodu je propuštěn 12. září 1963.
Po propuštění žije v Nespekách pod dozorem Státní bezpečnosti až do uvolnění politické situace v r. 1968. Po krátké době svobody je zbaven souhlasu ke kněžské službě a znovu sledován.
Od září 1981 dostává cesta utrpení otce Jana podobu nemoci a fyzické bezmocnosti. Žije v Nespekách, zcela odkázán na péči sester. Osvědčuje se trpělivostí, vděčností a hlubokým prožíváním jednoty s Ježíšem. Pán přijímá k sobě svého služebníka Jana svým věčným objetím 7. ledna 1991: „Pojď se radovat se svým Pánem!“ (srov. Mt 25,21)
Diecézní proces blahořečení Otce Jana Evangelisty Urbana byl zahájen 8. listopadu 2000.
Světci a svědci - Jan Evangelista Urban
Fotografie - ze života otce Jana
Prosby za vyslyšení
„PROSTE A DOSTANETE“ (Mt 7,7)
Boží přátelé jsou na naší cestě ukazateli na cestě k cíli. Žili podobně jako my, ale současně v tomto světě viděli i skutečnosti neviditelné a svědčili o nich. Žili ze základů křesťanské zkušenosti, z víry, naděje a lásky a ze svátostí, kterými byla proměněna jejich existence a skrze které čerpali své spojení s Bohem.
Otec Jan je jedním z těch, kdo byl naplněn Boží láskou a který mnohé uváděl do láskyplné Boží blízkosti.
Věříme, že nyní plní službu přímluvce, který se před Boží svatostí modlí s námi a za nás. Proto se na něho můžeme s důvěrou obracet, aby na jeho přímluvu byly naše modlitby vyslyšeny.
Modlitba za vyslyšení
MILOSRDNÝ BOŽE,
vyléváš na nás svou milost z plnosti své lásky a dobra. Zjevuješ svou moudrost a krásu v životech svatých a dáváš nám v nich vzor, jak tě více milovat.
Tvůj služebník, Jan Evangelista Urban, zanícený horlivostí o tvé království, naplnil svůj kněžský život a františkánské povolání usilovnou snahou o svatost a šíření evangelia.
V těžkých dobách byl odvážným svědkem víry a měl účast na utrpení tvého Syna Ježíše Krista.
VĚČNÝ OTČE, oslav svého služebníka, kněze Jana. Učiň ho přímluvcem za náš národ a v našich potřebách. Povzbuzeni jeho příkladem, ať jsme tvými věrohodnými svědky pro třetí tisíciletí.
Na přímluvu tvého služebníka, kněze Jana, uděl nám podle své vůle milost, o kterou tě prosíme ...
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Prosba v naléhavé záležitosti
Pane Ježíši,
ty víš, co potřebujeme.
Ty jsi bohatý v milosrdenství.
Na přímluvu Otce Jana
prosím tě o tvou pomoc v mé naléhavé záležitosti ...
Děkuji ti, že mě vyslyšíš. Amen.
Prosba za uzdravení
Pane Ježíši, s láskou jsi se skláněl k nemocným a trpícím a na některých jsi zjevil svou moc. Je-li to tvá vůle, uděl mi (tomuto nemocnému ...) na přímluvu Otce Jana milost uzdravení. Amen.
Prosba za uzdravení
Pane Ježíši, Lékaři duše i těla,
Ty máš soucit s našimi slabostmi a nemocemi.
Přicházím k tobě s důvěrou, abys mě (tohoto nemocného ...)
na přímluvu Otce Jana uzdravil, je-li to tvá vůle. Amen.